Menu

Gregoriana je mužský pěvecký soubor specializující se na interpretaci středověké duchovní hudby, především gregorianského chorálu.

O souboru

Schola Gregoriana Pragensis byla založena Davidem Ebenem v roce 1987. Od konce roku 1989 se soubor intenzivně věnuje nahrávání a často koncertuje doma i v zahraničí (Itálie, Španělsko, Francie, Belgie, Nizozemí, Německo, Rakousko, Švýcarsko, Norsko, Švédsko, Slovensko, Maďarsko, Polsko, Izrael, Japonsko). Nahrávky souboru na CD zís- kaly již řadu ocenění (Choc du Monde de la Musique, 10 de Répertoire, „Zlatá Harmo- nie“ za nejlepší českou nahrávku roku, „Recording of the Month“ na serveru MusicWeb International). Soubor zároveň natáčí i pro Český rozhlas - zde již seznam nahrávek dosáhl úctyhodného počtu 319 skladeb.

Schola v různých projektech spolupracovala s celou řadou špičkových českých i zahra- ničních interpretů (Petr Eben, Jiří Bárta, Jaroslav Tůma, Iva Bittová, Hana Blažíková, Choeur grégorien de Paris, Capilla Flamenca, Boni pueri, Musica Florea, sbor japon- ských buddhistických mnichů Gjosan-rjú tendai šómjó, Varmužova cimbálová muzika, Jenaer Philharmonie, ad.).

Soubor se řadí mezi přední světové interprety středověké duchovní hudby. Zaměřuje se jak na sémiologickou interpretaci gregoriánského chorálu podle nejstarších neuma- tických pramenů z 10.-11. století, tak i na uvádění gregoriánských zpěvů vlastní české chorální tradice včetně rané polyfonie. Díky intenzivnímu studiu středověkých pramenů zaznívá v programech často i řada unikátních nově objevených skladeb ze 13.-15. století. V širokém spektru repertoáru souboru lze však najít i soudobou tvorbu (viz CD Antica e moderna a Dialogues.)

Posluchači i odborná kritika oceňují na nahrávkách a koncertních projektech drama- turgickou nápaditost a muzikální interpretaci, se kterou soubor zpřístupňuje repertoár ležící u samých kořenů evropské hudební kultury.

  • Jan Kukal
  • Stanislav Předota
  • Ondřej Maňour
  • Tomáš Lajtkep
  • Michal Medek
  • Ondřej Holub
  • David Eben umělecký vedoucí
  • Hasan El-Dunia II. dirigent

David Eben

David Eben (* 6. 1. 1965 v Praze) Je zakladatelem a uměleckým vedoucím souboru Schola Gregoriana Pragensis. Po absolutoriu oboru klarinet na pražské konzervatoři roku 1986 začal studovat obor hudební věda na Filosofické fakultě Univerzity Karlovy. Zde se již od druhého ročníku zaměřil na středověkou hudbu, zejména na gregoriánský chorál. V roce 1991 absolvoval na pařížské konzervatoři (Conservatoire Nationale Supé- rieur de Musique de Paris) obor dirigování gregoriánského sboru a v následujícím roce působil jako dirigent souboru Choeur grégorien de Paris. V této době také často navště- voval klášter Solesmes, centrum výzkumu gregoriánského chorálu, za účelem studia a odborných konzultací.

Od roku 1993 působí v Ústavu hudební vědy na Karlově univerzitě, kde přednáší témata spojená s gregoriánským chorálem a liturgií (neumová a chorální notace, úvod do studia gregoriánského chorálu, seminář středověké monodie, aj.). V září roku 2008 se stal profesorem gregoriánského chorálu na univerzitě v Lucernu (Švýcarsko). Pravidelně vede letní kursy teorie a praxe gregoriánského chorálu ve Francii (Academie internationale de Sées, Centre de musique polyphonique de Picardie Saint-Valéry) a ve Švýcarsku (Festival de Musique Sacré de Fribourg). Spolupracuje taktéž dlouhodobě s Českým rozhlasem na tvorbě pořadů o gregoriánském chorálu (Historie tónu, cyklus Liturgický rok v gregori- ánském chorálu).

Vedle středověké duchovní hudby se věnuje také dalším hudebním žánrům. Společně se svými dvěma bratry aktivně působí ve skupině bratří Ebenů.

Recenze nahrávek

Blízké hlasy z dáli

Albem Adventus Domini přispěl sbor Schola Gregoriana Pragensis k oslavě blížících se Vánoc. Při- náší historické zpěvy, které zněly zejména v 15. a 16. století při příležitosti takzvaných rorátních mší. Tradice rorátů sahá do doby starší pěti set let a znamená pořádání mší dlouho před rozedněním. V ně- kterých místech českého venkova se s touto tradicí lze potkat dodnes. Označení roráty vzešlo z latinského textu vstupního zpěvu Rorate coeli (Rosu dejte nebesa). Nahrávka sboru vedeného Davidem Ebenem představuje rekonstrukci rorátní mše, jak se rozvíjela od ra- ného středověku až do druhé poloviny 16. století. Vedle gregoriánského chorálu je věnován hlavní prostor typicky českému repertoáru, jednohlasé a především vícehlasé duchovní písni. Ta však odráží i vliv franko- -vlámské polyfonie 16. století, jež byla hojně provozována literátskými bratrstvy. Nahrávka čerpá ze známých rukopisů jako je Kodex Speciálník (kol. r. 1500), Kodex Franus (1505) nebo Graduál český (1584–1606), v nichž se nám dochovalo bohatství tohoto repertoáru. Schola Gregoriana Pragensis natočila album v přirozeném akustickém prostoru klášterní baziliky Navštívení Panny Marie v Milevsku letos v říjnu. „Nabídka vánočních nahrávek je v mnoha případech poznamenána jistým nevkusem, nespontánním jásáním a falešným sentimentem. Náš projekt chce posluchačům nabídnout

Koncertní kritiky

Kritika 1

Albem Adventus Domini přispěl sbor Schola Gregoriana Pragensis k oslavě blížících se Vánoc. Při- náší historické zpěvy, které zněly zejména v 15. a 16. století při příležitosti takzvaných rorátních mší. Tradice rorátů sahá do doby starší pěti set let a znamená pořádání mší dlouho před rozedněním. V ně- kterých místech českého venkova se s touto tradicí lze potkat dodnes. Označení roráty vzešlo z latinského textu vstupního zpěvu Rorate coeli (Rosu dejte nebesa). Nahrávka sboru vedeného Davidem Ebenem představuje rekonstrukci rorátní mše, jak se rozvíjela od ra- ného středověku až do druhé poloviny 16. století. Vedle gregoriánského chorálu je věnován hlavní prostor typicky českému repertoáru, jednohlasé a především vícehlasé duchovní písni. Ta však odráží i vliv franko- -vlámské polyfonie 16. století, jež byla hojně provozována literátskými bratrstvy. Nahrávka čerpá ze známých rukopisů jako je Kodex Speciálník (kol. r. 1500), Kodex Franus (1505) nebo Graduál český (1584–1606), v nichž se nám dochovalo bohatství tohoto repertoáru. Schola Gregoriana Pragensis natočila album v přirozeném akustickém prostoru klášterní baziliky Navštívení Panny Marie v Milevsku letos v říjnu. „Nabídka vánočních nahrávek je v mnoha případech poznamenána jistým nevkusem, nespontánním jásáním a falešným sentimentem. Náš projekt chce posluchačům nabídnout

Kritika 2

Albem Adventus Domini přispěl sbor Schola Gregoriana Pragensis k oslavě blížících se Vánoc. Při- náší historické zpěvy, které zněly zejména v 15. a 16. století při příležitosti takzvaných rorátních mší. Tradice rorátů sahá do doby starší pěti set let a znamená pořádání mší dlouho před rozedněním. V ně- kterých místech českého venkova se s touto tradicí lze potkat dodnes. Označení roráty vzešlo z latinského textu vstupního zpěvu Rorate coeli (Rosu dejte nebesa). Nahrávka sboru vedeného Davidem Ebenem představuje rekonstrukci rorátní mše, jak se rozvíjela od ra- ného středověku až do druhé poloviny 16. století. Vedle gregoriánského chorálu je věnován hlavní prostor typicky českému repertoáru, jednohlasé a především vícehlasé duchovní písni. Ta však odráží i vliv franko- -vlámské polyfonie 16. století, jež byla hojně provozována literátskými bratrstvy. Nahrávka čerpá ze známých rukopisů jako je Kodex Speciálník (kol. r. 1500), Kodex Franus (1505) nebo Graduál český (1584–1606), v nichž se nám dochovalo bohatství tohoto repertoáru. Schola Gregoriana Pragensis natočila album v přirozeném akustickém prostoru klášterní baziliky Navštívení Panny Marie v Milevsku letos v říjnu. „Nabídka vánočních nahrávek je v mnoha případech poznamenána jistým nevkusem, nespontánním jásáním a falešným sentimentem. Náš projekt chce posluchačům nabídnout

Interview

Interview 1

Albem Adventus Domini přispěl sbor Schola Gregoriana Pragensis k oslavě blížících se Vánoc. Při- náší historické zpěvy, které zněly zejména v 15. a 16. století při příležitosti takzvaných rorátních mší. Tradice rorátů sahá do doby starší pěti set let a znamená pořádání mší dlouho před rozedněním. V ně- kterých místech českého venkova se s touto tradicí lze potkat dodnes. Označení roráty vzešlo z latinského textu vstupního zpěvu Rorate coeli (Rosu dejte nebesa). Nahrávka sboru vedeného Davidem Ebenem představuje rekonstrukci rorátní mše, jak se rozvíjela od ra- ného středověku až do druhé poloviny 16. století. Vedle gregoriánského chorálu je věnován hlavní prostor typicky českému repertoáru, jednohlasé a především vícehlasé duchovní písni. Ta však odráží i vliv franko- -vlámské polyfonie 16. století, jež byla hojně provozována literátskými bratrstvy. Nahrávka čerpá ze známých rukopisů jako je Kodex Speciálník (kol. r. 1500), Kodex Franus (1505) nebo Graduál český (1584–1606), v nichž se nám dochovalo bohatství tohoto repertoáru. Schola Gregoriana Pragensis natočila album v přirozeném akustickém prostoru klášterní baziliky Navštívení Panny Marie v Milevsku letos v říjnu. „Nabídka vánočních nahrávek je v mnoha případech poznamenána jistým nevkusem, nespontánním jásáním a falešným sentimentem. Náš projekt chce posluchačům nabídnout

Interview 2

Albem Adventus Domini přispěl sbor Schola Gregoriana Pragensis k oslavě blížících se Vánoc. Při- náší historické zpěvy, které zněly zejména v 15. a 16. století při příležitosti takzvaných rorátních mší. Tradice rorátů sahá do doby starší pěti set let a znamená pořádání mší dlouho před rozedněním. V ně- kterých místech českého venkova se s touto tradicí lze potkat dodnes. Označení roráty vzešlo z latinského textu vstupního zpěvu Rorate coeli (Rosu dejte nebesa). Nahrávka sboru vedeného Davidem Ebenem představuje rekonstrukci rorátní mše, jak se rozvíjela od ra- ného středověku až do druhé poloviny 16. století. Vedle gregoriánského chorálu je věnován hlavní prostor typicky českému repertoáru, jednohlasé a především vícehlasé duchovní písni. Ta však odráží i vliv franko- -vlámské polyfonie 16. století, jež byla hojně provozována literátskými bratrstvy. Nahrávka čerpá ze známých rukopisů jako je Kodex Speciálník (kol. r. 1500), Kodex Franus (1505) nebo Graduál český (1584–1606), v nichž se nám dochovalo bohatství tohoto repertoáru. Schola Gregoriana Pragensis natočila album v přirozeném akustickém prostoru klášterní baziliky Navštívení Panny Marie v Milevsku letos v říjnu. „Nabídka vánočních nahrávek je v mnoha případech poznamenána jistým nevkusem, nespontánním jásáním a falešným sentimentem. Náš projekt chce posluchačům nabídnout

Oceněné CD

CD 1

Albem Adventus Domini přispěl sbor Schola Gregoriana Pragensis k oslavě blížících se Vánoc. Při- náší historické zpěvy, které zněly zejména v 15. a 16. století při příležitosti takzvaných rorátních mší. Tradice rorátů sahá do doby starší pěti set let a znamená pořádání mší dlouho před rozedněním. V ně- kterých místech českého venkova se s touto tradicí lze potkat dodnes. Označení roráty vzešlo z latinského textu vstupního zpěvu Rorate coeli (Rosu dejte nebesa). Nahrávka sboru vedeného Davidem Ebenem představuje rekonstrukci rorátní mše, jak se rozvíjela od ra- ného středověku až do druhé poloviny 16. století. Vedle gregoriánského chorálu je věnován hlavní prostor typicky českému repertoáru, jednohlasé a především vícehlasé duchovní písni. Ta však odráží i vliv franko- -vlámské polyfonie 16. století, jež byla hojně provozována literátskými bratrstvy. Nahrávka čerpá ze známých rukopisů jako je Kodex Speciálník (kol. r. 1500), Kodex Franus (1505) nebo Graduál český (1584–1606), v nichž se nám dochovalo bohatství tohoto repertoáru. Schola Gregoriana Pragensis natočila album v přirozeném akustickém prostoru klášterní baziliky Navštívení Panny Marie v Milevsku letos v říjnu. „Nabídka vánočních nahrávek je v mnoha případech poznamenána jistým nevkusem, nespontánním jásáním a falešným sentimentem. Náš projekt chce posluchačům nabídnout

CD 2

Albem Adventus Domini přispěl sbor Schola Gregoriana Pragensis k oslavě blížících se Vánoc. Při- náší historické zpěvy, které zněly zejména v 15. a 16. století při příležitosti takzvaných rorátních mší. Tradice rorátů sahá do doby starší pěti set let a znamená pořádání mší dlouho před rozedněním. V ně- kterých místech českého venkova se s touto tradicí lze potkat dodnes. Označení roráty vzešlo z latinského textu vstupního zpěvu Rorate coeli (Rosu dejte nebesa). Nahrávka sboru vedeného Davidem Ebenem představuje rekonstrukci rorátní mše, jak se rozvíjela od ra- ného středověku až do druhé poloviny 16. století. Vedle gregoriánského chorálu je věnován hlavní prostor typicky českému repertoáru, jednohlasé a především vícehlasé duchovní písni. Ta však odráží i vliv franko- -vlámské polyfonie 16. století, jež byla hojně provozována literátskými bratrstvy. Nahrávka čerpá ze známých rukopisů jako je Kodex Speciálník (kol. r. 1500), Kodex Franus (1505) nebo Graduál český (1584–1606), v nichž se nám dochovalo bohatství tohoto repertoáru. Schola Gregoriana Pragensis natočila album v přirozeném akustickém prostoru klášterní baziliky Navštívení Panny Marie v Milevsku letos v říjnu. „Nabídka vánočních nahrávek je v mnoha případech poznamenána jistým nevkusem, nespontánním jásáním a falešným sentimentem. Náš projekt chce posluchačům nabídnout

Významné festivaly a koncerty

Festivaly

Albem Adventus Domini přispěl sbor Schola Gregoriana Pragensis k oslavě blížících se Vánoc. Při- náší historické zpěvy, které zněly zejména v 15. a 16. století při příležitosti takzvaných rorátních mší. Tradice rorátů sahá do doby starší pěti set let a znamená pořádání mší dlouho před rozedněním. V ně- kterých místech českého venkova se s touto tradicí lze potkat dodnes. Označení roráty vzešlo z latinského textu vstupního zpěvu Rorate coeli (Rosu dejte nebesa). Nahrávka sboru vedeného Davidem Ebenem představuje rekonstrukci rorátní mše, jak se rozvíjela od ra- ného středověku až do druhé poloviny 16. století. Vedle gregoriánského chorálu je věnován hlavní prostor typicky českému repertoáru, jednohlasé a především vícehlasé duchovní písni. Ta však odráží i vliv franko- -vlámské polyfonie 16. století, jež byla hojně provozována literátskými bratrstvy. Nahrávka čerpá ze známých rukopisů jako je Kodex Speciálník (kol. r. 1500), Kodex Franus (1505) nebo Graduál český (1584–1606), v nichž se nám dochovalo bohatství tohoto repertoáru. Schola Gregoriana Pragensis natočila album v přirozeném akustickém prostoru klášterní baziliky Navštívení Panny Marie v Milevsku letos v říjnu. „Nabídka vánočních nahrávek je v mnoha případech poznamenána jistým nevkusem, nespontánním jásáním a falešným sentimentem. Náš projekt chce posluchačům nabídnout

Koncerty

Albem Adventus Domini přispěl sbor Schola Gregoriana Pragensis k oslavě blížících se Vánoc. Při- náší historické zpěvy, které zněly zejména v 15. a 16. století při příležitosti takzvaných rorátních mší. Tradice rorátů sahá do doby starší pěti set let a znamená pořádání mší dlouho před rozedněním. V ně- kterých místech českého venkova se s touto tradicí lze potkat dodnes. Označení roráty vzešlo z latinského textu vstupního zpěvu Rorate coeli (Rosu dejte nebesa). Nahrávka sboru vedeného Davidem Ebenem představuje rekonstrukci rorátní mše, jak se rozvíjela od ra- ného středověku až do druhé poloviny 16. století. Vedle gregoriánského chorálu je věnován hlavní prostor typicky českému repertoáru, jednohlasé a především vícehlasé duchovní písni. Ta však odráží i vliv franko- -vlámské polyfonie 16. století, jež byla hojně provozována literátskými bratrstvy. Nahrávka čerpá ze známých rukopisů jako je Kodex Speciálník (kol. r. 1500), Kodex Franus (1505) nebo Graduál český (1584–1606), v nichž se nám dochovalo bohatství tohoto repertoáru. Schola Gregoriana Pragensis natočila album v přirozeném akustickém prostoru klášterní baziliky Navštívení Panny Marie v Milevsku letos v říjnu. „Nabídka vánočních nahrávek je v mnoha případech poznamenána jistým nevkusem, nespontánním jásáním a falešným sentimentem. Náš projekt chce posluchačům nabídnout