Koncertní programy
Adventus Domini – adventní mariánská mše v českých kancionálech 15.–16. století
Představme si následující obraz: zasněžená krajina českého venkova, zimní noc ještě nejeví známky rozednívání, ale na vršku uprostřed vesnice svítí okna kostela, k němuž z několika stran proudí řady věřících s rozžatými lucernami. Zní to téměř jako pokus o kýč, avšak takto skutečně vzpomínají pamětníci na takzvané rorátní mše, které se konaly v době adventní brzo ráno před rozbřeskem. V řadě obcí se tento zvyk praktikuje dodnes.
Hodinky
Již od roku 1989 se datují první pokusy souboru Schola Gregoriana Pragensis představit posluchačům svět klášterní liturgie s jeho strukturou a bohatým repertoárem. Pravidelný celodenní rytmus “hodinek” — zpěvu žalmů proloženého hymny, responsorii a lekcemi — tvoří harmonické vyvážení mezi denní prací a modlitbou.
Liturgický rok v gregoriánském chorálu
Program vychází ze dvou stejnojmenných 55-tidílných cyklů, které byly s velkým úspěchem odvysílány na stanici Českého rozhlasu 3–Vltava v letech 1995–96 a 1999–2000. Posluchačům nabízí pohled na hudební rozmanitost a bohatství gregoriánského zpěvu v rámci jednotlivých liturgických období (srov. CD Liturgický rok).
Franusův kancionál
Codex Franus je významným dílem české hudební tradice nejen svými rozměry (66 x 43 cm, 367 listů, váha několik desítek kilogramů), ale především svým obsahem. Dal jej dne 8. listopadu 1505 na vlastní náklady zhotovit zámožný hradecký soukeník Jan Franus. Program je výběrem toho nejlepšího z této sbírky a svědčí o mimořádné rozmanitosti duchovní hudby své doby.
Ach, homo fragilis
Na samém sklonku středověku se výrazně stupňuje zájem o témata lidské křehkosti a pomíjivosti. V té době vznikají v Čechách poetické, písním podobné skladby zvané lejchy. Mohly se uplatnit jak v liturgii, tak i při akcích společenského charakteru. Jejich text je neobyčejně expresivní s řadou naturalistických apokalyptických obrazů. V některých případech jde až o jakési hudebně-literární “tance smrti”.
G. de Machaut: Messe de Nostre Dame
Guillaume de Machaut je předním představitelem polyfonního stylu, označovaného jako Ars nova. Z hlediska české historie je zajímavostí, že krátce působil jako sekretář na dvoře krále Jana Lucemburského. Snad nejznámějším Machautovým dílem je slavná polyfonní Messe de Nostre Dame. Její mystický náboj přenese posluchače do prostředí remešské katedrály, pro niž byla tato mariánská mše napsána.
Maiestas Dei – středověká polyfonie v díle Petra Wilhelmi de Grudencz
Těžištěm programu je tvorba skladatele, o němž bychom s určitou nadsázkou mohli říci: “jeho nohy jsou ještě ve středověku, ale hlava již v renesanci”. Tento vynikající autor polského původu působil v prvé polovině 15. století na dvoře Fridricha III. a pobýval pravděpodobně také v Čechách (snad v prostředí Karlovy university), neboť právě v českých pramenech je dochována většina jeho díla.
Ars antiqua – Paříž ve 13. století
Paříž byla ve 13. století mimořádným centrem kulturního života. Se svými sto tisíci obyvateli byla bezkonkurenčně největším městem Evropy. Díky koncentraci obyvatelstva všech stavů a profesí od panovnického dvora až k řemeslníkům a potulným hudebníkům vznikl pozoruhodný "tavící kotel", v němž se prolínaly či koexistovaly nejrůznější hudební žánry.
Gregoriánský chorál od počátků až k ranému vícehlasu
Počátky gregoriánského chorálu se datují již do prvních století našeho letopočtu. Ve své historii prošel mnoha zajímavými vývojovými etapami a zároveň se stal východiskem i pro ranou polyfonii. Program představuje průřez tím nejpoutavějším od prosté žalmové recitace až po bohatě zdobené komposice a vícehlasé skladby.